BANÁT – jaký byl…
Expedice do Banátu je již minulostí. Jaká byla? Jedním slovem: intenzivní. Ve všech směrech. Naši banátníci zblízka viděli jiný svět, kde čas plyne trochu jinak, než jsme zvyklí, v malebných kulisách romantických vesnic a nádherné přírody. Někteří si sáhli na své dno při velmi náročných turistických výstupech, ale všichni byli vždy odměněni neopakovatelnými výhledy, jedinečnými zážitky a pohostinností krajanů, u kterých naši poutníci nocovali i hodovali. Pro Vás, kteří jste u toho nebyli, je tu obrazová galerie a zprávy, které nám v doslova polních podmínkách a téměř bez signálu pravidelně zasílala paní učitelka Motýlová. Zároveň přikládáme umělecké výtvory, které vznikly přímo v terénu a jejichž autorem je sekundán Tadeáš Tichý.
Zprávy od našeho milého zpravodaje (p.uč. Motýlová) přímo z centra dění..
7.zpráva: 23.6. „Dnes po snídani návštěva místní školy, muzeum, hřbitov, sumec a hovězí žebra k obědu, sbalit kufry a domů. Odjíždíme neradi, ale těšíme se domů.“
6.zpráva: 22.6. „Máme za sebou nejdelší den a nejkratší noc téměř na střeše českého Banátu. Výhled na moře kopců, dvě duhy, když pršelo v Srbsku, a hvězdnou oblohu nad hlavami ve spacácích. Na Znamaně je znamenitě. Čeká nás grilovaný sýr k snídani, výběr z nejlepších marmelád a sestup do Eibenthalu. Banátníci“ (viz první tři fota pod článkem)
5.zpráva: 21.6. „Před námi je poslední výšlap. Čeká nás 20 km na vyhlídku Znamana, kde budeme spát. Nálada mužstva je výborná. Batůžky jsou plné brambůrkového proviantu z místního obchůdku. Pamlsková vyhláška tady neplatí..“
4.zpráva: 21. 6. „Je středa 18:07. Dorazili jsme do Bigru. Co nás dnes nejvíc překvapilo? Langoš k snídani (M). Super zkratka vedoucí přímo do kopce (Marek). Že takhle malá zmije vůbec žije (Jáchym). Tolik veršů cestou (M). Stopoval jsem, ale Rumun mi nezastavil (Vojta). Dneska jsem měl šťastnou ruku v pokru (Šimon). Připomíná mi to tady Chorvatsko (Max). Když se naštvu, nandám si sluchátka a jdu rychleji (Patrik). Jak může být kopec tak prudký (Kačka). Jak může být jeden dům tak barevný (M). A jak může být každá večeře tak dobrá (všichni).“ (aktualizovaná fotodokumentace pod článkem)
3.zpráva: 20. 6. „Dnešní dojmy ve zkratce: Krápníky, tma a mrtvý pes – chlouba jeskyně Ponicova (Kája). Všechno dobrý kromě šlapání (Max). Tvar na skále nad Dunajem (Tadeáš). Parmův orchestr radosti! (Šimon). Čtyři z nás přeplavali Dunaj a ostatní se neutopili (M). konečně salát k večeři! (Toni). Konečně jsem se pořádně umyla (Kačka). Do jeskyně už budu vždycky chodit jenom v žabkách (Romana). Už vím, jak vypadá odpočinkový den na TG (Jitka). Ostatní měli plnou pusu pálivých papriček, takže jim nebylo rozumět. K večeři byla báječná polévka a vynikající vepřová pečeně z místního pašíka se zelným salátem z místního políčka…“ (viz. první čtyři fotografie pod článkem)
2.zpráva: 19. 6. „Sestup k Dunaji byl odpočinkový, cesta busem do Eibentalu adrenalinový zážitek, nevěřila bych, že se tak velký bus vejde do tak úzkých serpentin. Eibental je asi nejmalebnější česká vesnička, i když to jsme si původně mysleli i o Gerniku a Rovensku. Zítra nás čeká jeskyně a koupání v Dunaji.“
1.zpráva: 18. 6. Výprava dorazila na místo určení v pořádku. Horká zpráva z pondělního rána: „Nasnídali jsme se (viz foto níže) a vyrážíme z Rovenska do rumunské vsi Sichevita…“.
VK
Skicy Tadeáše Tichého zachycují klíčová místa banátské expedice: základna v Gerniku, dva pohledy z výšky 828 m.n.m. z vyhlídky na Znamana, kostelík v Eibentalu…
