Setkání se zkušeným podnikatelem

Náš eTwinningový projekt Giving Students a Voice spěje do svého finále! 🎉 Aktuálně probíhá evaluační fáze, během níž zhodnotíme dosažené výsledky. Ty budeme brzy prezentovat všem našim studentům a zveřejníme je na našich webových stránkách. Prozatím vám přinášíme stručný obsah inspirativního rozhovoru s panem Tomášem Kašparem, který se uskutečnil v rámci zpracování projektu a nabídl cenné vhledy do světa podnikání a praktických výzev.

Realita a výzvy projektů s lidským rozměrem 🌟

V rámci aktivit našeho projektu GSaV, který mimo jiné podporuje podnikavost a propojuje studenty s praxí, jsme měli jedinečnou příležitost setkat se s panem Tomášem Kašparem ze spolku Můžeš podnikat 🧑‍💼, který je považován za průkopníka moderního nájemního bydlení v Česku. Spolek Můžeš podnikat sdružuje aktivní podnikatele, kteří se dobrovolně a zdarma ve svém volném čase snaží inspirovat mladé lidi k podnikavosti a aktivitě skrze sdílení svých vlastních příběhů a zkušeností 💡.

Pan Kašpar se nejprve podělil o svůj osobní příběh. Vyrůstal v době nesvobody, kdy nebylo možné svobodně cestovat, studovat či pracovat. Popsal své zapojení do událostí listopadu 1989 🇨🇿, které vedly k prostředí, kde se najednou „to jde“. Po počátečním hledání a překonávání překážek, včetně vážné nemoci, objevil svůj „modrý oceán“ 🌊 v oblasti moderního nájemního bydlení pojatého jako hotel. Vysvětlil koncept strategie modrého oceánu – najít tržní prostor bez konkurence, kde si můžete vytvořit unikátní nabídku, namísto boje v „rudých oceánech“ plných soupeřů. Jeho úspěch v tomto segmentu dokazuje, že odvaha, hledání, překonávání překážek a dělání něčeho, co vás baví, může vést k úspěchu a spokojenosti 😊.

Hlavní část setkání však byla věnována diskusi o studentském projektu mobilních jednotek pro bezdomovce 🏠. Pan Kašpar poskytl cennou zpětnou vazbu z pohledu zkušeného developera a stavebníka, čímž projekt posunul od teorie k reálným praktickým výzvám.

Mezi klíčové výzvy a praktické aspekty, o kterých se konkrétně diskutovalo, patřilo:

• Výběr vhodné lokality 📍: Nelze stavět kdekoli, územní plán Prahy má svá pravidla. Parky a zeleň jsou pravděpodobně vyloučeny. Je nutné najít pozemek, který lze koupit nebo pronajmout, přičemž pronájem od města může být složitý kvůli tendrům.
• Administrativa a povolení 📝: Získání stavebního povolení je v Praze často nejdéle trvající částí projektu.
• Odpor okolí a námitky sousedů 🙅: Lidé v okolí se stávají účastníky řízení a mohou se odvolávat, i když nemusí konkrétně odůvodnit své námitky. Častým argumentem je obava ze shromažďování problémových jedinců (uživatelů drog a alkoholu), což může vést k problémům s hygienou, hlukem, krádežemi a ničením.
• Součinnost s výrobci 🛠️: Návrh by měl odpovídat výrobním možnostem firem vyrábějících mobilní jednotky (kterých v ČR není mnoho). Použití atypických rozměrů nebo řešení může výrazně navýšit cenu. Je nutné komunikovat s výrobci o standardizovaných modulech, které jsou cenově výhodnější.
• Provozní náklady a údržba 💸: Kromě počátečních nákladů je třeba myslet na průběžný provoz. Patří sem nezbytný úklid, náklady spojené s možnými krádežemi a ničením vybavení (potřeba antivandal řešení), a náklady na personál (např. údržbář/uklízeč/strážník v jednom), který by zajišťoval dohled a pořádek. Důležité je i promyslet provozní dobu zařízení.
• Realizovatelnost a přesvědčování 🗣️: Nápad musí být zasazen do reálného rámce. Je třeba být schopen přesvědčit různé subjekty (úředníky, potenciální partnery, veřejnost), že projekt je smysluplný a proveditelný.
• Zohlednění sociálních dopadů 🤝: Je nutné promyslet, jak předejít negativním jevům spojeným se shromažďováním problémových lidí v okolí. Jako argument může posloužit přenositelnost jednotek – v případě problémů je lze přesunout.

Co konkrétního si studenti mohli z této diskuse odnést pro svůj projekt i pro budoucí uplatnění:

• Od nápadu k realizaci 🚀: Zjistili, že dobrý nápad je jen začátek. Je klíčové zaměřit se na praktické provedení a realizovatelnost projektu.
• Důkladný průzkum a komunikace 🔍: Bylo zdůrazněno, že je třeba pracovat s reálnými daty – prozkoumat konkrétní pozemky (např. na katastrální mapě), komunikovat s městskými částmi o možnostech umístění, a konzultovat návrh s potenciálními výrobci. Nelze zůstat jen „na obláčku“.
• Připravit se na překážky 🚧: Studenti si uvědomili komplexnost administrativních procesů a nutnost předvídat a řešit námitky veřejnosti i úřadů. Pochopili, že i projekt s bohulibým cílem bude čelit odporu.
• Myslet na provoz a financování 💰: Projekt nekončí stavbou. Je nezbytné promyslet, kdo bude hradit provozní náklady, úklid, údržbu a případný dohled.
• Důležitost detailů a udržitelnosti 🌱: Kvalitní, promyšlená řešení (podobně jako u sklopných postelí řečníka) zvyšují funkčnost a hodnotu projektu. Zohlednění udržitelných materiálů je moderní a správný směr.
• Využití skepse jako příležitosti 💡: Pan Kašpar studenty povzbudil, že když jim někdo říká „To se takhle nedělá“, může to znamenat, že jsou na stopě něčeho nového, potenciálně „modrého oceánu“. Zároveň je s tím spojena nutnost přesvědčovat okolí.

Setkání s panem Kašparem poskytlo studentům neocenitelný vhled do reálného světa podnikání, nemovitostí a stavebnictví 🏢. Ukázalo, že i projekty s výrazným sociálním přesahem čelí komplexním praktickým a administrativním výzvám. Nejdůležitějším přínosem pro studenty bylo pochopení, že k úspěšné realizaci nápadu je třeba jít dál než jen k návrhu – je nutné zkoumat terén, komunikovat s relevantními subjekty, předvídat problémy a mít připravená řešení, a především být ochotný hledat, překonávat překážky a přesvědčovat ostatní o jeho smysluplnosti 🌍.

Sledujte nás – brzy se dozvíte víc!