Hlas z pražské Troji v srdci Evropy: Trojské gymnázium reprezentovalo Česko v Evropském parlamentu
V pátek 23. října 2026 zažilo třináct studentů a jejich vyučující Elena Michajlova z Trojského gymnázia výjimečný den, na který budou ještě dlouho vzpomínat. Jako jediná vyslaná delegace zastupující Českou republiku zasedli naživo přímo do poslaneckých lavic monumentálního jednacího sálu Evropského parlamentu ve Štrasburku. V rámci prestižního programu Euroscola se společně se stovkami svých vrstevníků z celé Evropské unie stali na jeden den evropskými zákonodárci, diskutovali s předními představiteli unijních institucí, hlasovali o klíčových otázkách lidských práv a solidarity a na vlastní kůži poznali, jak se tvoří evropská politika.
1. Vítejte v „domě evropské demokracie“: 700 mladých hlasů pod jednou střechou
Cesta do štrasburského sídla Evropského parlamentu, situovaného v budově Louise Weiss na Allée du Printemps, začala brzy ráno bezpečnostní kontrolou a společnou snídaní v parlamentní restauraci. Už samotný vstup do impozantního proskleného komplexu, který mnozí pro jeho futuristickou architekturu přirovnávají k mezigalaktické lodi, podtrhl význam celé události. V hlavním plenárním sále (Hemicycle) se v tento den sešlo přibližně 700 studentů z 28 škol reprezentujících 22 členských států EU, ať už prezenčně přímo na místě, nebo prostřednictvím online přenosu.
Oficiální zahájení patřilo videoposelství předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly, která mladé delegáty srdečně přivítala v pomyslném srdci evropského rozhodování a připomněla jim význam společných hodnot:
„Evropa není pouhým souborem hvězd na vlajce či ohraničeným územím na mapě. Je to společenství sdílených zkušeností, hodnot a kultur, které nás spojují a pomáhají nám překonávat společné výzvy. V nejistém světě musíme více než kdy jindy stavět na těžce vydobytých základech evropské jednoty. Demokracie funguje nejlépe tehdy, když spolupracujeme – každá generace, každá komunita a každý člověk.“
Moderátoři akce Vanessa a Sven následně prověřili mezinárodní složení publika pomocí interaktivní aplikace Slido. Během několika sekund se na velkoplošných obrazovkách rozzářil pestrý „word cloud“ s názvy zúčastněných zemí, mezi nimiž měla své hrdé místo i Česká republika. Jednací sál se navíc rozezněl desítkami jazyků – zatímco řečníci střídali angličtinu, francouzštinu i němčinu, v tlumočnických kójích pracovali profesionální tlumočníci, kteří zajišťovali simultánní překlad a vytvořili prostředí skutečné evropské polyfonie.
2. Lidská práva nejsou abstraktní pojem: Debata se Stefanem Kraussem
Hlavním tématem celého dne byla „Ochrana lidských práv a solidarita: ambice EU směrem ke světu svobody, bezpečnosti a spravedlnosti“. V dopoledním programovém bloku nazvaném Innovation Lab vystoupil před studenty Stefan Krauss, vedoucí oddělení pro lidskoprávní akce při Generálním ředitelství pro vnější politiky Unie (DG EXPO).
Stefan Krauss ve svém vystoupení přiblížil studentům fungování parlamentní administrativy i význam Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou Evropský parlament každoročně uděluje statečným obráncům lidských práv po celém světě. Současně však zdůraznil, že demokracie a lidská práva nemohou být v cizí zemi uměle „vysazeny“, ale musí vyrůst zevnitř místní společnosti:
- Hodnoty žité v každodennosti: Podle Stefana Krausse nejsou lidská práva jen suchým textem mezinárodních deklarací, ale vycházejí z respektu k lidské důstojnosti, empatie a konkrétních činů. Každý mladý člověk je může bránit ve svém bezprostředním okolí – například odvahou postavit se proti šikaně ve školním kolektivu.
- Složitost mezinárodní diplomacie: V otevřeném dialogu reagoval i na náročné otázky studentů týkající se napětí mezi morálními zásadami a pragmatickými ekonomickými či bezpečnostními zájmy států, kde musí diplomacie často hledat obtížné kompromisy.
- Občanská odpovědnost: Krauss vyzval mladé delegáty, aby zůstali aktivní a neztráceli zájem o veřejné dění. Připomněl, že pokud se občané odvrátí od demokracie, odvrátí se demokracie od nich a o jejich budoucnosti budou rozhodovat jiní.
V závěru bloku hlasovali studenti na platformě Slido o konkrétních krocích, jak posílit solidaritu a ochranu lidských práv. Mezi čtyřmi nejlépe hodnocenými nápady jednoznačně zvítězil návrh požadující pořádání většího množství vzdělávacích a diskuzních akcí pro studenty a mládež o Evropském parlamentu a lidských právech, což skvěle rezonovalo s posláním celého programu Euroscola.
3. Politika bez příkras: V přímém dialogu s kvestorkou Fabienne Keller
V navazující části dopoledne usedla před zaplněný sál významná francouzská politička, kvestorka Evropského parlamentu a bývalá primátorka Štrasburku Fabienne Keller z liberální frakce Renew Europe. Přítomné studenty si okamžitě získala svou bezprostředností, dynamickým vystupováním i ochotou čelit velmi přímým a náročným dotazům z pléna.
Fabienne Keller přiblížila mladým posluchačům každodenní realitu práce v europarlamentu. S úsměvem popsala náročný rytmus plenárních týdnů, kdy poslanci často pracují hluboko do noci po vzoru jižních národů, ale současně musí s německou přesností zasedat na ranních jednáních od osmi hodin. Diskuse se však velmi rychle stočila k zásadním tématům současného světa:
- Migrační pakt a lidská důstojnost: Politička vysvětlovala principy schváleného balíčku migračních pravidel a důležitost solidarity mezi státy na vnějších hranicích a vnitrozemskými zeměmi. Zdůraznila, že z debaty o migraci nesmí vymizet lidskost a že migranty nelze redukovat na pouhá čísla či politické slogany.
- Obrana lidských práv a mezinárodní krize: Pozornost byla věnována také aktuálnímu dění ve světě – od potlačování základních práv a svobod zranitelných skupin přes solidaritu s regiony zasaženými ozbrojenými konflikty až po nutnost důsledné obrany principů právního státu a mezinárodního práva.
- Výzvy umělé inteligence a evropské finance: Řeč přišla i na evropskou regulaci umělé inteligence (AI Act), boj proti cíleným manipulacím a tvorbu dlouhodobého unijního rozpočtu, v němž je nutné vyvažovat investice do bezpečnosti, zemědělství a sociální soudržnosti.
Fabienne Keller povzbudila studenty, aby se nebáli vstoupit do veřejného života a kandidovat ve volbách, protože politika potřebuje mladou energii, nápady a čerstvé přesvědčení.
4. Odpolední legislativní simulace: Naši studenti v rolích zákonodárců
Zatímco pro paní učitelku Elenu Michajlovou byl připraven specializovaný program v podobě komentované prohlídky areálu a profesního setkání pedagogů, třináct zástupců Trojského gymnázia čekala po společném obědě v parlamentní restauraci klíčová praktická zkouška – simulace práce poslanců Evropského parlamentu.
V čase od 14:00 do 15:20 se jednací sál proměnil ve skutečné legislativní kolbiště. Naši studenti zasedli k pracovním stolům vybaveným mikrofony, hlasovacími terminály a podklady, aby se svými zahraničními kolegy formulovali a obhajovali konkrétní návrhy v oblasti lidských práv a solidarity. Vyzkoušeli si, jak náročné je překonávat rozdílné národní zájmy, argumentovat v cizím jazyce v přísně vymezeném časovém limitu a hledat kompromisní většinu. Během navazujícího interaktivního workshopu a plenární debaty pak své rezoluce představili a podrobili společnému hlasování se třemi volbami: pro, proti, nebo zdržet se.
Závěr celého jednání doprovodila slavnostní atmosféra, kdy se celý sál sjednotil při poslechu tónů evropské hymny – Beethovenovy Ódy na radost.
5. Jak to viděli sami studenti: Osobní reflexe, hlasovací dilemata a bourání ostychu
Skutečnou hodnotu celého výjezdu nejlépe vystihují bezprostřední reflexe našich žáků, které sepsali po skončení náročného dne. Z jejich hodnocení vyplývá, že měsíční intenzivní příprava v Praze i samotný pobyt ve Štrasburku pro ně znamenaly hluboký posun v jazykovém sebevědomí, schopnosti argumentovat i v chápání evropské sounáležitosti.
Odvaha projevit názor a překonání jazykové bariéry
Pro celou řadu studentů bylo nejsilnějším momentem zjištění, že jsou schopni plynně komunikovat a debatovat se svými vrstevníky z nejrůznějších koutů kontinentu. Jak shrnula Valentýna Šmakalová, účast jí přinesla zcela nový pocit jistoty:
„Rozšířila jsem si angličtinu, zjistila více o fungování Evropského parlamentu a získala nové zkušenosti s debatováním. Už se méně bojím projevit svůj vlastní názor. Překvapilo mě, jak dobře uměla debatovat mládež z jiných zemí i kolika jazyky dokázali mluvit moderátoři.“
Její slova doplňuje Timur Mukhametgaleev, který ocenil příležitost vyzkoušet si legislativní proces na vlastní kůži a poznamenal: „Nejvíc mě překvapilo, že jsem se dokázal dorozumět se studenty z různých států. Pochopil jsem, jak důležité je umět se správně vyjadřovat a prosazovat svůj názor, ale i to, že musím na své angličtině dále pracovat, protože s ní to jde ještě lépe.“
Podobný posun zaznamenal také Kryštof Krejčí, jemuž setkání přineslo rozšíření odborné slovní zásoby i obdiv k tomu, kolik mladých lidí se nebálo před zaplněným sálem vystoupit, a Ema Muunzarová, která ocenila možnost sdílet své postoje a diskutovat v angličtině přímo v prostorách parlamentu.
Tíha politické volby: „Hlasovací dilema“ u poslaneckého stolku
Zásadním tématem žákovských reflexí se stala psychologie poslaneckého rozhodování. Sedět na sedadle europoslance a mačkat hlasovací tlačítka totiž neznamená jen technický úkon, ale obrovskou osobní zodpovědnost. Lukáš Ruta velmi trefně popsal vnitřní pocity při hlasování:
„Získal jsem náhled do vnitřního fungování a diskuzí. Zjistil jsem, jak je těžké rozhodovat a dělat ‚správná‘ rozhodnutí a jaké to je mít skutečné dilema, když se mačkají tlačítka na hlasování. Překvapilo mě také, jak dokážeme ovlivnit věci i my a jak je ten Hemicykl ve svém slova smyslu vlastně malý.“
Na složitost hledání celoevropské shody poukázala ve svém zamyšlení také Ester Dubová:
„Měla jsem jedinečnou možnost vyzkoušet si, jaké to je být poslancem. Překvapilo mě, jak náročné je dělat rozhodnutí, která ovlivňují celou Evropu. Každý má na jednotlivé problémy jiný pohled a zastává odlišné názory, přesto mají všichni společný cíl – zajistit lepší a kvalitnější život občanům Evropy. Uvědomila jsem si, jak důležitá je vzájemná komunikace, hledání kompromisů a schopnost naslouchat ostatním. Zajímavé bylo vidět, že za každým stisknutím tlačítka stojí spousta diskusí a vyjednávání.“
Anna Sodomková vyzdvihla mimořádný pocit sounáležitosti: „Moc se mi líbila simulační hra. Konečně jsem naživo viděla parlament a vyzkoušela si hlasování. Byl to velmi dobrý pocit sedět s celou Evropou v jedné místnosti a vidět, jak pečlivě byl celý program připraven.“
Demokracie a solidarita jako živé hodnoty, nikoliv fráze
Pro mnohé studenty byla Euroscola impulsem k hlubšímu občanskému uvědomění. Stela Daniela Kroupová ve své zevrubné reflexi pojmenovala tři zásadní pilíře, které si ze Štrasburku odváží:
- Demokracie jako hodnota k ochraně: „Euroscola mi ukázala, že demokracie není samozřejmost, ale hodnota, o kterou bychom měli pečovat. Uvědomila jsem si, že důležité není pouze mít právo na vlastní názor, ale také respektovat názory ostatních. Budoucnost společnosti závisí i na tom, zda nám její směřování není lhostejné.“
- Hlas mladé generace v současnosti: „Mladí lidé jsou důležitou součástí evropské společnosti už dnes, nejen v budoucnosti. I když ještě nemáme tolik životních zkušeností, máme vlastní pohled na svět a právě naše generace může přinést nové myšlenky na problémy, které se týkají nás všech.“
- Skutečný rozměr solidarity: „Pochopila jsem důležitost solidarity – stát při sobě i v době, kdy se potýkáme s odlišnými problémy. Společnost je nejsilnější tehdy, když nezapomíná na ty, jejichž hlas nemusí být tolik slyšet. Překvapilo mě také propojení evropských zemí – začala jsem se na EU dívat nejen jako na instituci, ale jako na prostor spojující miliony lidských příběhů.“
Tento transformační zážitek potvrdil i Johan Mateo Durda, který zdůraznil, že do projektu vstupoval s minimálními znalostmi o Evropské unii: „Měsíc příprav i samotný zájezd byl neuvěřitelně naučný. Odcházím s hlubokým zájmem nejen se o EU učit, ale dát v budoucnu svůj hlas. Aby se tolik lidí sešlo kvůli dobru Evropy, mi dává velkou naději a inspiraci se zapojit.“
Studenti Michal Faltýn, Viktoriia Nahorniuk a Linda Smržová se shodli na tom, že zasedání překonalo jejich počáteční skepsi či nezájem o politiku. Ukázalo jim, že tvorba zákonů je sice zdlouhavý a náročný proces vyžadující hodiny jednání, ale že i hlas mladých lidí má v evropském prostoru své legitimní a nezastupitelné místo.
Následující přehled syntetizuje nejčastější postřehy naší studentské delegace:
| Tematický okruh | Co program studentům přinesl | Co účastníky nejvíce překvapilo |
| Politické procesy a instituce | Přímá zkušenost s tvorbou zákonů a hlasováním (pro / proti / zdržel se); vhled do každodenní práce MEPs | Jak dlouhý a náročný je proces přijímání rozhodnutí; obrovské množství agendy, kterou musí EU řešit |
| Debatní a jazykové dovednosti | Ztráta ostychu hovořit na veřejnosti; rozšíření odborné slovní zásoby v angličtině; argumentace v časovém limitu | Vysoká jazyková a debatní úroveň vrstevníků z ostatních 21 zemí; schopnost moderátorů plynule přepínat mezi jazyky |
| Občanské hodnoty a etika | Uvědomění si hodnoty demokracie a solidarity; pochopení, že mladí lidé mohou a mají ovlivňovat dění | Tíha „hlasovacího dilematu“ při rozhodování; zjištění, jak odlišné pohledy na stejný problém mají lidé z různých koutů Evropy |
| Společenství a reprezentace | Nová mezinárodní přátelství; hluboký zájem jít k volbám a aktivně se zapojit do veřejného života | Atmosféra Hemicyklu; inspirativní osobnosti pracující pro dobro Evropy; zjištění, že Evropa spojuje miliony lidských osudů |
6. Přehled faktů o účasti Trojského gymnázia
Pro rychlou orientaci shrnuje následující tabulka klíčové parametry celé akce:
| Parametr | Podrobnosti k účasti |
| Název programu | Euroscola 2026 |
| Datum konání | Pátek 23. října 2026 |
| Místo zasedání | Štrasburk (Francie), Evropský parlament, budova Louise Weiss |
| Zastoupení České republiky | Trojské gymnázium (13 žáků a pedagožka Ing. Elena Michajlova – prezenčně na místě) |
| Rozsah účasti | Přibližně 700 studentů z 28 středních škol a 22 členských států EU |
| Ústřední téma | Ochrana lidských práv a solidarita: ambice EU směrem ke světu svobody, bezpečnosti a spravedlnosti |
| Vystupující hosté | Roberta Metsola (předsedkyně EP), Stefan Krauss (vedoucí oddělení DG EXPO), Fabienne Keller (kvestorka a europoslankyně) |
| Programové bloky | Interaktivní úvod a Slido ankety, debaty s experty a poslanci, odpolední poslanecká simulace a workshop |
| Doprovodný program pro učitele | Komentovaná prohlídka budovy Louise Weiss, networkingové setkání |
7. Co si z Evropského parlamentu odvážíme do školních lavic
Návštěva Evropského parlamentu nebyla pro naše gymnázium pouhým jednorázovým zahraničním výjezdem, ale ucelenou zkušeností, která začala již týdny před odjezdem intenzivní přípravou a vyvrcholila aktivním zapojením v mezinárodním plénu. Naši žáci dokázali, že mají skvělý přehled o globálním dění, vynikající jazykovou vybavenost i odvahu formulovat a obhajovat své názory v silné konkurenci evropských škol.
Během programu byly zmíněny i další iniciativy určené pro mladé Evropany – například vzdělávací program Vyslanecká škola Evropského parlamentu (EPAS) a projekty výměn mládeže Erasmus+.
Všem třinácti zúčastněným studentům i paní učitelce Eleně Michajlové patří velké poděkování za skvělou a důstojnou reprezentaci Trojského gymnázia i celé České republiky. Zkušenosti, nová přátelství a inspirace, které si ze Štrasburku přivezli, budou bezpochyby obohacením pro celou naši školní komunitu.
